Náš příběh

Srpen 2008... Pár slov předem

Jako většina kapelek si i Zlatý Voči prošly poměrně dlouhým a bouřlivým vývojem. Kapela hledala svou tvář, prošlo jí mnoho muzikantů, navštivila spousty českých pódií a hlavně nasbírala množství cenných zkušeností, díky jimž urazila ohromný kus cesty. Historie kapely se dá rozdělit na 3 etapy, přičemž stěžejní je samozřejmě ta poslední, období kdy se kapela rozhodla, že začne brát to, co dělá opravdu vážně :-) Klíčovým momentem bylo léto 2005. Tenkrát se provedla zásadní personální i repertoárová rošáda a kapela konečně zakotvila v dlouho hledaných vlnách pop-rocku a hlavně se organizačních záležitostí ujala naše šikulka Lucka a kapela odstartovala raketovou cestu ke hvězdám, k vydaným CD, médiím, hraní na špičkových akcích a i natočení videoklipu :-) A jakže to kdysi dávno, v nedaleké galaxii začalo?

Vše v rychlosti a jak se lidově říká v "kostce"

Kapela ZLATÝ VOČI vznikla v dubnu 2003 pozvolným přerodem z kapely, která po odchodu jednoho z členů zanikla. Zároveň se v kapele uskutečnili razantní personální změny, díky nimž se výrazně změnil styl a zároveň repertoár. V tomto období se rovněž Zlatý Voči poprvé dostaly na vyhlášená pódia Pražských rockových klubů.

Rok2003 pro kapelu skončil poměrně neslavně, po rošádě v obsazení a problémy se zkušebnou neodehrála za celou druhou půlku roku ani jediný koncert.

V lednu 2004 se kapela po zásadní úpravě repertoáru dostala po 8 měsících opět na pražská i mimopražská pódia a odstartovala tak nečekanou cestu vzhůru. Během sedmi měsíců Zlatý Voči odehrály 11 koncertů, udělaly kus práce a hlavně natočili první CD s názvem "JENOM TO HEZKÝ", které kapela pokřtila v pražském Futuru. Tento krok samozřejmě znamenal intenzivnější práci, což vedlo k dalším personálním změnám.

Na počátku roku 2005 si kapela zahrála na dvou nejprestižnějších pražských klubových pódiích Lucerna Music Bar a Rock Cafe a natočila svůj první singl "JENOM TO HEZKÝ" a to ve spolupráci s producentem. Ne vždy se všechno podaří podle vašich představ a tak to dopadlo i se singlem a dalšími věcmi okolo. Spolupráce a nadšení však nevydrželo dlouho a koncem jara si kapela naplánovala odpočinek.

V září 2005 nastal zlom, s takřka kompletně novým obsazením se kapela kromě vlastních písniček pustila i do společné hudební lásky ROXETTE. Do konce roku kapela stihla odehrát ještě 8 dalších koncertů ( Klamovka, Guru) a rok zakončila hraním na Silvestrovské párty na Lesní Boudě.

Rok 2006 se dá označit zatím jako nejúspěšnější v dějinách kapely. Během března se kaple podařilo natočit 4 písničkové promo CD a ještě se kapele podařilo odehrát nevídaných 42 koncertů, zahrát na předních českých festivalech Benátská noc, Trnkobraní, Okoř se šťávou, Baseinfire a získat pravidelné angažmá v kultovním pražském klubu Limonádový Joe, absolvovat několik rozhovorů pro média, písničky poprvé začaly pronikat do éteru.

Nejdůležitější věcí pro kapelu bylo natáčení prvního opravdového CD. Vše proběhlo během srpna a září a CD bylo pro jeho tajemnou a lehce melancholickou náladu pojmenováno FANTAZIE.

Tento náš počin je od 12.2.2007 k dostání v BONTONLANDU a později i v dalších kamenných i on-line obchodech!

Zlomovou událostí pak bylo natáčení videoklipu k písni Půlnoc a ve stejnou dobu proběhnuvší snad definitivní optimalizace složení kapely.

1995-2000 … Jak to vše NE! bylo aneb NE!

Psal se rok 1993, tou dobou byla velkým hitem herní konzole Amiga 500, která mnohé mladé lidi ovlivnila svou všestranností a zapříčinila tak jejich pravidelné schůzky. K těmto nadšencům a zároveň spolužákům patřili i budoucí členové kapely NE! : (Roman Matoušek - bicí, Ctirad Feřtr(Fido)- sólová kytara, Ondřej Bartoš- doprovodná kytara).

Na tehdejší dobu slušně multimediálně vybavená konzole umožňovala také skládání krátkých hudebních motivů a tato možnost byla v podstatě prvotním impulzem, který vedl k pozdějšímu vzniku spolku "NE!"

Základní kámen byl položen na podzim roku 1994, kdy se členům podařilo poměrně výhodně zakoupit bicí soupravu, kterou obsadil Roman a od jeho prvních úderů bylo jasné, že svou pozici již nikdy neopustí. Tehdejší podmínky byly příznivé a podařilo se nám vybudovat zkušebnu ve sklepních prostorách rodinného domku, který sdílel a dodnes sdílí se svojí tolerantní rodinnou náš tehdy sólový kytarista Ctirad. Tímto krokem byl položen základní kámen začátku konce spolku NE!.

Celé fungování NE! bylo založeno na sobotních srazech okolo druhé hodiny a přehrávání několika převzatých a dnes již mohu konstatovat i nudných kousků od kapel Visací Zámek, E!E, Nirvanaa podobně…

Dalším členem se koncem v roce 1995 stal (Petr Mansfeld - basa ). V této sestavě vše fungovalo necelý rok a poté Petr opustil spolek a své basácké místo přenechal Ondřejovi včetně svého aparátu a nástroje.

Po této personální a nástrojové změně začala díla, hraná na zkouškách, vzdáleně připomínat svou strukturou a náhodě se opakující melodií i některé z později nahraných skladeb.

Časem se kapele podařilo instrumentálně secvičit několik vlastních věcí na takové úrovni, že se pokusili o jejich interpretaci na premiérovém festivalu v Horních Počernicích.

Festival proběhl na podzim roku 1997 za podpory městské části Prahy 10 a pod patronací dětského domova Horní Počernice, účastnilo se zde několik převážně punkových a alternativně smýšlejících spolků. Bohužel předpokládaný neúspěch se dostavil a následná otázkou jen zůstalo jak dlouho vše vydrží při starém ???

S přibývajícím časem a narůstajícími nejen pracovními povinnostmi jsme se začali scházet více a více sporadicky až jsme se dostali před otázku zda-li má ještě smysl zkoušet a ztrácet tímto způsobem čas. Tou dobou se na několika zkouškách objevil náš další významný člen Martin Schwarz, který ovšem pro své časově náročné zaměstnání zprvu odmítl své členství v kapele.

Vše skončilo na jaře 1999, kdy nám náš tehdy nejtemperamentnější kolega Ctirad sdělil, že jeho plány na trávení volného času se rozcházejí s plány kapely, kterou již tou dobou posílil další člen Miroslav Mikeš. Dodnes nám není jasné co Ctirada vedlo k těmto závěrům, ale musíme zde přiznat že notnou měrou zde přispěla svou troškou do mlýna nedochvilnost a nespolehlivost zbylých členů.

Ocitli jsme se na dlažbě a nad vodou nás drželo jen pár nádherných vzpomínek a touha pokračovat dál…

2000-2003 Pokračování ? NE! nebo NEKLID ?

Náš neklid zvítězil !!! Hledání skončilo !?!

Téměř po půlroční pauze strávené přiměřeně aktivním hledáním, je možné říct, že se zbytku kapely podařilo najít místo v nájemném komplexu zkušeben. Při první návštěvě nám bylo jasné, že nepůjde o zcela útulné místo, ale po dlouhé době bylo jediné vhodné ke zkoušení. Naší zkušebnu jsme našli na adrese "Na Marjánce" v bývalém protiatomovém bunkru, který tou dobou spravoval a pronajímal "Jeff".

Po několika hodinách strávených úklidem se sklad věcí, které jevily poměrně značné mykologické zkušenosti, stal takřka obyvatelný a opět nastal čas zkoušek.

S Mirkem jsme nacvičili několik věcí, které dříve hrálo NE! a je jasné, že i Mirek přispěl svojí tvorbou což pro kapelu znamenalo rozšíření nacvičeného repertoáru a tentokráte i s prvními vokály.

Na jaře 2000 se nám opět ozval Martin Schwarz a naše kapela začínala mít opět nějakou formu (Martin Schwarz - kytara, Roman Matoušek - bicí, Miroslav Mikeš - kytara a zpěv, Ondra Bartoš - basa).

S touto sestavou se podařilo vymyslet a odsouhlasit nové jméno kapely, z původního NE! se kapela přejmenovala na NEKLID. Za tento název vděčíme Romanovi, který byl autorem jednohlasně odsouhlaseného jména.

Blížilo se léto a s ním i další vystoupení na Počernickém festivalu, který byl již o poznání větší než předešlé ročníky. Jak již to tak bývá tak po každé vypjaté situaci následuje určité uvolnění a vzhledem k tomu, že to bylo teprve druhé vystoupení šla celková morálka kapely dolů. Místo zkoušek se chodilo do hospod a nebo se nechodilo vůbec. Tuto situaci neustál Mirek a na podzim 2000 opustil naší kapelu.

Nastala doba určité stagnace z Neklidu se stal klid a to na celý rok a půl. V průběhu této doby se měnilo mnoho věcí hlavně v osobních sférách každého člena a hraní bylo jen okrajovou záležitostí.

Vzkříšením byl až únor roku 2002, kdy do kapely nastoupil nový člen Ivan Hamer, jakožto doprovodný kytarista a konečně první opravdový zpěvák a textař.

Ivan napsal texty k několika našim instrumentálním skladbám a celé naše hraní začínalo být zase o něco zajímavější. V tomto seskupení jsme absolvovali jeden koncert v průběhu června 2002 v klubu U Vojáka, který byl konečně trochu úspěšný. Vzhledem k Ivanově zálibě a neustále chuti s něčím experimentovat se bohužel dostal do potíží a musel se vrátit ke své rodině do České Lípy, čímž v podstatě éra NEKLIDU dospěla pomalu do závěrečné epochy. S Ivanovým odchodem se Martinovi podařilo sehnat na jeho místo o několik tříd lepšího zpěváka a multiinstrumentalistu.

Honza Horkel, který byl na několika zkouškách Neklidu se rozhodl, že to s námi zkusí.

Neklid odehrál ještě třetí a poslední Počernický festival a dva koncerty v legendárním pražském klubu Uzi.

Poté nastalo veliké stěhování. Podmínky na Marjánce se v průběhu podzimu a začátku zimy natolik zhoršily, že nebylo možné pokračovat ve zkoušení na tomto místě a tak se Honzovi podařilo sehnat zkušebnu v prostorách divadelního spolku AMFORA, kde dříve také účinkoval.

S příchodem do Amfory se kapela rozrostla o nového člena, který byl poprvé v dějinách něžného pohlaví.

Lucie Dašková byla energická, sebevědomá a velmi příjemná slečna, která na výbornou zvládala hru na housle a také zpěv.

Do konce roku se Neklidu ještě podařilo odehrát dva koncerty, které se uskutečnily v prostorách divadla, jeden jako součást představení spolku PROMIŇTE a druhý jako vánoční.

2003-20?? NEKLID ? NE! ZLATÝ VOČI

Po novém roce se podařilo Neklidu odehrát první samostatný koncert v jednom z nejznámějších pražských rockových klubů KAIN a to v sestavě MARTIN SCHWARZ (kytara), JAN HORKEL(kytara,zpěv,klávesy), ROMAN MATOUŠEK (bicí), LUCIE DAŠKOVÁ (housle,zpěv) ONDŘEJ BARTOŠ (basa).

Začátek roku 2003 by se také dal označit jako pozvolný skon NEKLIDU, poté co se Martin po koncertu v Kainu rozhodl, že opustí naše řady a zkusí své štěstí jinde.

Pozvolné oživení po odchodu Martina nastalo v okamžiku, kdy kapela našla nového kytaristu, který s kapelou odehrál několik zkoušek a jen jediný koncert v polovině dubna 2003 a to na festivalu v Amfoře.

Kristián byl bohužel celkově hodně vytížen jak pracovně tak i v rodinném kruhu, péče o ženu a potomka byla na prvním místě, což je pochopitelné ovšem na fungování kapely to mělo veliký vliv, takže po několika týdnech se kapela s Kristiánem musela bohužel rozloučit.

Nastalo další a však velmi krátké hledání, které pro kapelu konečně znamenalo další posun směrem dopředu. Tereza Štolová byla v kapelních řadách velikým benjamínkem a svůj úkol kytaristy zvládla po několika zkouškách na výbornou.

S Terezou Neklid odehrál pár dalších koncertů v AMFOŘE jako součást programu divadla PROMIŇTE a také první menší festival, který se pořádal na stejném místě 8.6.2003 pod názvem PANKRACKÁ FONTÁNA 2003.

Se sezónou se Neklid rozloučil koncertem v klubu U Rafa na pražské Hanspaulce. S příchodem prázdnin nastalo na čtyři měsíce volno a první zkouška se uskutečnila až v říjnu.

Během prázdnin se bohužel změnila pravidla a museli jsme vyklidit naše teplé místečko v Amoře. Nové místo vhodné na zkušení našel Roman a to na Radlické ulici ve sklepních prostorách činžovního domu. Tato zkušebna byla tou dobou jedna z prvních zkušeben, pronajímané Davidem Vlkem, který je provozovatelem komplexu zkušeben a agentury pro začínající i zaběhlé kapely seven arts http://zkusebny.salash.cz/ .

Po návštěvě zkušebny se kapela rozhodla neprodleně začít zkoušet, což však opět nevyhovovalo všem členům a tak po krátké rozmluvě nás opustila Lucka.

Potřeby kapely vzhledem k výrazně se měnícímu stylu vedly k zahájení dalšího hledání tentokráte jen vokalistky. Vendula Pavlíková přišla jako první na konkurz a byla přijata hned napoprvé a tak se zformovala pětičlenná formace, která začala konečně s pořádnou prací a do konce roku měla nazkoušeno na první koncert. Ještě před prvním vystoupením však bylo důležité vymyslet nové jméno…

ZLATÝ VOČI a bylo odhlasováno, jméno bylo na světě !!!!!

Nový název, obsazení a tentokráte nový a konečně zajímavý repertoár, kterým ZLATÝ VOČI poprvé oslovili své fanoušky na konci Ledna 2004 v klubu KLAMOVKA se stal základem pro další působení.

Vystoupení na Klamovce dopadlo nad očekávání dobře a kapela začala zkoušet intenzivněji a s větším elánem než kdykoliv předtím. Po klamovce následovalo několik neméně úspěšných koncertů a kapele se opět povedlo zavítat na pražskou Hanspaulku a také se poprvé dostala mimo Prahu. Koncert v klubu Klaxon v Nové Pace byl celkem vydařený a kapela si během výjezdu stihla i zalyžovat na krásně zasněžených novopackých sjezdovkách.

Tou dobou vznikala myšlenka týkající se nahrávání prvního CD. Původcem myšlenky byl Honza, který se již velkou částí podílel na skládání a tvorbě repertoáru.

Po Nové Pace následovalo hraní opět v klubu na KLAMOVCE a také poprvé hraní v nádherném sále Baráčnické rychty, kde zároveň proběhla několikanásobná oslava narozenin.

Po těchto několika celkem zdařilých akcích se štěstí na chvilku otočilo zády. Špatně zvolený termín koncertu u Rafa s kapele trošku vymstil a kapela si poprvé uvědomila nutnost nějaké alespoň trochu organizované práce a také reklamy.

Na základě blížícího se nahrávání kapela zorganizovala na začátku Května víkendové soustředění na chalupě v Jizerských horách a pomalu se začala připravovat na natáčení CD.

V Květnu se Vočím podařilo hrát na první opravdu placené akci v úžasných prostorách stanice přírodovědců jako open air a to na malé oslavě k výročí založení tohoto spolku.

Ještě před historicky prvním nahráváním si kapela zahrála v restauraci Černá Kočka v Karlíně, kde poprvé hrála přes nově zakoupený aparát, který přispěl k zlepšení kvality a zpříjemnění poslechu hrané hudby.

A bylo tu nahrávání… kapela se poprvé v dějinách dostala do skutečného studia a okusila všechna příkoří, která takové studio přináší. Nahrávalo se v Sečském studiu BENAS pod patronací jeho majitele Míli Sládka.

Po čtyřech dnech vysilující práce v poměrně nervózní atmosféře vznikl materiál z kterého Míla vykouzlil naše první CD. Po natočení, mixu a masteringu, který dokončil Míla s Honzu se po čtrnácti dnech od začátku nahrávání zrodilo naše první MASTER CD, které dostalo název "JENOM TO HEZKÝ".

Křest proběhl 30.6.2004 v Pražském klubu FUTURUM a desku křtili mediálně známí bratři Štěpán a Ondřej Škochovi. Pozvání neodmítl ani náš kamarád ze studia a další kmotr CD Míla. Po odehrání koncertu se kapela pokusila domluvit s Ondřejem Škochem na budoucí spolupráci a natočení jedné písničky jako singlu. Ondra Škoch nám vyšel vstříc a slíbil nám svou pomoc, ale vzhledem k budoucím změnám došlo ke spolupráci až po delší době.

Po křtu se kapela na začátku prázdnin objevila na Baráčnické rychtě a také na letním dětském táboře ve Svoru u Nového Boru, kde hrála o prázdninách naposledy. Vystoupení bylo naprosto úžasné a dětem se naše produkce moc líbila.

Ovšem návrat do Prahy byl poznamenán nepříjemnou informací. Roman, který byl jedním ze zakladatelů kapely, se rozhodl ukončit své působení v kapele a po odehrání koncertu na táboře nám tuto skutečnost sdělil. Slíbil nám, že na svém místě setrvá dokud nenajdeme alespoň nějakého srovnatelného bubeníka, který by nastoupil na jeho místo a svůj slib dodržel do posledního slova ač hledání bylo takřka nekonečné.

Po prázdninách začali Zlatý Voči zkoušet v zcela nové komerční zkušebně v Hlubočepích a také se objevili na jejich prvním velkém festivalu, kde vystoupili společně s kapelami velkých jmen jako jsou: Ivan Hlas, Krausberry, Jan Kalousek, Yo-yo band, Bílá nemoc a mnoho dalších.

Festival pro velkou louku se konal na Hanspaulce pod ulicí Soborská, kde je také sídlo klubu U Rafa.

Během září jsme odehráli ještě dva koncerty jeden na pivních slavnostech na Vítězném Náměstí v Dejvicích a druhý na Baráčnické rychtě společně s kapelou Natotata. Blížil se další mimopražský koncert v Nové Pace po kterém následoval koncert v Exit klubu Na Chmelnici, kde jsme se oficielně ač neradi rozloučili s Romanem a společně s kapelami Popoklesu a Kmotr oslavili příchod vánoc. Na Chmelnici se již objevil nový bubeník MICHAL HAVEL.

2005 První úspěchy a neúspěchy

Rok 2005 byl rokem plným změn, zklamání a také zrození nových nadějí…

S Michalem jsme po novém roce odehráli dva největší koncerty v dosavadních dějinách kapely a to v nejlegendárnějším pražském klubu LUCERNA MUSIC BAR s podporou kapel Checkpoint a Vosí Hnízdo a druhý v pražském Rock Café, který se velice vydařil.

Také začala slíbená spolupráce s Ondrou Škochem na zmiňovaném singlu a spolupráce a agenturou Blue Effect. V průběhu dalších dnů a měsíců se situace v kapele začala trošku přiostřovat. Singl se nezdařil přesně podle Honzových představ a po jeho dokončení se spolupráce s Ondrou ukončila.

Další problém začal s Michalem, který nebyl bohužel tak spolehlivý jako Roman. Kapela se tak začínala dostávat do problémů a i přes to odehrála ještě několik koncertů. E-Architekt párty u Kaštanu a v klubu N11, kde bohužel bylo několik oganizačních problémů a opět na Baráčnické Rychtě tentokráte s kapelou Pawouczech se kterou později Honza navázal úzkou spolupráci.

Následoval koncert v klubu Kain s Checkpointem a Spleenem, kam se Voči bohužel stylově moc nehodili a i přes zvýšené Honzovo a Ondrovo úsilí kapele stále unikal písek ze sevřených pěstí.

Následoval koncert na školním plese ZŠ Mikulandské, kde se kapela potkala s Radimem Hladíkem a dalšími významnými členy českého showbussinessu a celková nálada v kapele se trošku zlepšila. K poslední tečce přispěl Michal s Terezou. Michal přišel o řidičský průkaz za řízení v opilosti a Tereza nestíhala zkoušky kvůli školním povinnostem. Vzhledem k této situaci se kapela musela s Terezou rozloučit a pokusila se odehrát ještě další koncert bez ní.

Cross - byl startem delšího kapelního volna…

Ano nastal čas kdy se kapela na nějaký čas odmlčela, reformovala a řešila mnoho interních věcí a bilancovala vše co do té doby dokázala a pokayila. Během té doby si Honza našel třetí kapelu, které se věnoval v době prázdnin.

Byla to pop-rocková kapela Bez Řečí a Ondra byl na základě konkurzu přijat do hard-rockové skupiny Reweer.

Ovšem netrvalo dlouho a Honza s Ondrou začali znova velmi aktivně diskutovat a vymýšlet další plány pro kapelu a celému novému zárodku tak dávat nynější formu. Prvním a nejdůležitějším krokem bylo sehnání někoho, kdo by byl schopný manažer s patřičně ostrým jazykem a dostatkem zkušeností v oblasti komerční a reklamní, někdo kdo nemá problém s komunikací a umí správně tahat za nitky.

Lucie Bartošová se stala na začátku září kapelní manažerkou a také prvním člověkem, který byl schopný v kapele udělat pořádek.

Takže hurá na nové zkoušení…

Honzovi se po dohodě se vstřícným ředitelem ZŠ Mikulandské, který kapelu znal již z jarního školního plesu, povedlo získat svolení k využití sklepního prostoru jako zkušebny a celou realizaci tohoto nápadu provedl Honza se školníkem. Klíče byly na světě a jádro kapely mělo konečně přístup do vysněného prostoru, který byl sice důkladně zaplněn letitým školním materiálem, ale nikomu nevadilo tam udělat pořádek.

Po krátkém rozhovoru se Honzovi podařilo přemluvit Tomáše Němce bubeníka kapely Bez Řečí, zda by nechtěl zkusit štěstí s Vočima. Tomáš souhlasil a kapela tak měla již tři členy a zkoušení začalo nanovo. Zároveň se Lucce podařilo rozeběhnout konkurz na zpěvačku, který přinesl velmi brzo nějaké výsledky avšak ne moc uspokojující.

Zlomový okamžik nastal v den společného koncertu Bez Řečí a Reweeru. Po ukončení produkce se naše manažerka zeptala zpěvačky Reweeru Báry Čemusové, zda by nechtěla zkusit hrát a zpívat s Vočima, Bára nabídku přijala a kapele zbyl již jediný krok a to sehnat klávesáka.

Jedním z plánů a priorit, který kapela začala realizovat hned od začátku byl nápad s uskutečněním Roxette revialu. A tak první zkouška s Bárou skončila s několika nacvičenými známými hitovkami od společné hudební lásky Roxette.

První premiéra v tomto seskupení proběhla na Siemens párty na konci října a nedopadla vůbec špatně. Kapela si hned na prvním testovacím koncertu dokonce vydělala trochu peněz.

Do konce října se kapele podařilo sehnat také klávesáka, byl jím Jan Svatoš absolvent vojenské konzervatoře a pravý a nefalšovaný zaměstnanec Hudby hradní stráže a Policie České Republiky http://www.mvcr.cz/policie/hudba/index.html, kde hrál na příčnou flétnu.

Celý a neuvěřitelně rychlý nástup začal koncertem na Klamovce, kde Zlatý Voči předvedli svůj neuvěřitelný potenciál a překvapily všechny své bývalé i nové fanoušky.

S nárůstem zkoušek se zároveň rozrůstal i repertoár, který kapela byla schopna odehrát což samozřejmě vedlo k dalšímu nárůstu fanoušků. Po veřejné premiéře na Klamovce se jako druhý koncert nabízel charitativní koncert ve Vysokém Újezdě, kde jsme vystoupili s naší velmi dobře spřízněnou dívčí kapelou, která si říkala "CHLAPECKÉ ZBOŽÍ". Koncert dopadl velmi dobře a pochval se nám dostalo ze všech možných stran, až nás to všechny příjemně překvapilo.

A byl tu Mikuláš, kterého kapela oslavila společně s mnoha fanoušky a to dokonce i z řad žáků, které měl na starosti Honza, byl to zcela vyjímečný večer a kapele se podařilo rozdat mnoho dárků a dokonce s dětmi společně vzkřísit několik koled. Dárky nám připravila naše velmi schopná manažerka, která udělala tímto radost všem zúčastněným dětem.

Koncert u Kaštanu byl druhým koncertem, který si objednal E-architekt jakožto soukromou párty na které Voči hrály společně s Chlapeckým Zbožím a zároveň proběhla neuvěřitelná tombola na které se opravdu zcela náhodně podařilo Vočím získat snad největší počet dárků.

Následoval festival na Klamovce, který ovšem nedopadl dle očekávání, chybu však nelze připsat kapele, která byla připravena na 100%. Problém byl v organizaci festivalu a také velmi ovlivněn novými pravidly, které klub Klamovka začal respektovat.

Tři dny po Štědrém dnu kapela odehrála jeden malý soukromý akustický koncert v klubu Ambrozie, kam všichni členové pozvali jen okruh svých příbuzných a známých a tak společně oslavili svátky.

Závěr roku pro kapelu znamenal vyčerpávající, ale zároveň i velmi příjemný hudební maratón na Lesní Boudě v Krkonoších, kde se kapela poprvé pořádně vzájemně poznala a společně tak strávila několik dní včetně Silvestra.

2006 Nečekaná cesta na známá pódia

Tento rok by se dal označit jako zatím nejúspěšnější v dějinách kapely, podařilo se natočit demo CD a dokonce i první skutečné CD s názvem Fantazie. Zlatý Voči vystoupili na několika velikých festivalech a dokonce udělali několik rozhovorů s médii včetně rozhlasu a televize.

Po návratu z Krkonoš, kde si kapela kromě hraní, také užívala lyžování a zimních radovánek, vzala týdenní volno. Přišel první a jediný lednový koncert v klubu Batalion, který vzhledem k obrovské zimě a špatné organizaci nedopadl zrovna na výbornou. V Batalionu se totiž změnilo mnoho věcí, včetně cen vstupného a nápojů, což vedlo k velmi nízké divácké účasti.

V Únoru se nám podařilo natočit PROMO CD a to v našem oblíbeném sečském studiu BENAS. Tím kapela v podstatě položila základní kámen, který na výbornou začala využívat manažerka. Díky natočenému PROMO CD dokázala kapelu postupem času protlačit i na některé veliké festivaly a oslovila i širokou uměleckou veřejnost. Kromě PROMO CD kapela odehrála další dva koncerty první v klubu Delta http://www.noise.cz/delta/ na pražském sídlišti Dědina společně s kapeou WAVE. Druhé únorové hraní se uskutečnilo v rámci soutěže Šiba music chance v Kino-klubu Černošce spolu s Mons Veneris a kapelou Preweet. Bohužel se nám nepodařilo toto kolo soutěže vyhrát, nicméně pro nás to byla zajímavá a velmi poučná zkušenost.

A byl tu křest !!!!!! Zlatý Voči pokřtili své nové PROMO CD tradičně v pražském Futuru tentokráte s velmi příjemnou partou lidí z kapely O5&Radeček, kteří se staly kmotry našeho CD. Konec března jsem zakončili opět U Kaštanu tentokráte s podporou naší oblíbené dívčí kapely CHLAPECKÉHO ZBOŽÍ.

Duben kapela zahájila open air vystoupením na známé sportovní akci pražském hervis ? maratónu na kterém takřka debutovala a v očích sportovců se na chvíli místo námahy objevilo několik jiskřiček radosti, když zaslechly známé pecky od kapely Roxette, někteří sportovci dokonce našli dostatek síly na potlesk. Konec maratónu byl poznamenán krátkou sprškou, nicméně se podařilo vše schovat do bezpečí před rozmarem počasí. V dubnu kapela věnovala čas převážně zkoušení a nacvičování nového repertoáru a tak odehrála už jen jediný koncert společně s Mons Veneris v Mnichovickém klubu u Pošťáka.

Duben byl také pro kapelu měsícem jedné personální změny, Honza Svatoš začínal být v práci poměrně hodně časově vytížen a potřeboval si od hraní odpočinout, tak nás poprosil jestli by jsme si za něj nenašli náhradu. Kapele se podařilo najít velmi rychle více než ekvivalentního náhradníka, který byl do kapely doporučen Mílou Hoffmanem, který byl od začátku existence kapely velkým fandou.

Viktor Macák byl přesně to co kapela potřebovala,měl poměrně dobré vybavení a také na výbornou, velmi rychle zvládl nacvičit dosavadní repertoár kapely a také nebývale rychle zapadl do kolektivu.

Začal květen a vše se pořádně rozjíždělo, manažerce kapely se podařilo sehnat stálé angažmá v jednom velmi známém klubu s názvem "Velmi jemný klub Limonádový Joe", kde si kapela konečně trochu přivydělala a odehrála svůj první koncert 3.května 2006. Den poté následovalo hraní na školním plese ZŠ Mikulandské, kde se kapela potkala s Pavlem Andělem a se spoustou dalších zajímavých osobností. Následovalo hraní s romskou skupinou v klubu Rubín a květen jsme zakončili na festivalu Okoř se šťávou, který byl pro kapelu velmi poučný a konečně poznala jak to na opravdových festivalech chodí. Za účast musíme poděkovat agentuře Blue Effect a hlavně Janě Urbanové.

Červen jsme zahájili druhým koncertem v klubu Rock Café s kapelou Relevation, hraním na Grill festu v Hudlicích společně s Chlapeckým Zbožím, kapelou Fenomen a Pawouczech. Následovalo hraní opět hraní u Joea a pak přišel zcela nečekaný úspěch. Kapela se zúčastnila rozřazovacího kola české rockové ligy společně s RED BARON BAND a 1ST CHOICE a to až ve vzdálených Kraslicích. Zlatý Voči tuto soutěž zcela nečekaně vyhráli a postoupili tak do semifinále. Měsíc zakončila kapela na hraním na festivalu Ve3Fest a na firemním večírku společnosti CASUS.

Červenec jsme zahájili pokračováním v soutěži česká rocková liga, která proběhla v západních Čechách blízko Spáleného Poříčí na festivalu Basinfirefest. Soutěž pro nás dle očekávání nedopadla příznivě, protože jsme jako jediná popová kapela, čelili kapelám, jejichž repertoár byl diametrálně odlišný od našeho. Pozitivní pro kapelu však bylo že skončila mezi 12 kapelami, které byly vybrány z celkového počtu 360 kapel. Následovaly pak dva koncerty v klubu Limonádový Joe a koncert v neuvěřitelném horku v Kafe na půl cesty. Červenec kapela zakončila hraním na jednom z největších českých festivalů a to dokonce na největším pódiu black stage, kde později odpoledne vystoupili kapely Mig21, Chinasky, BSP. Kapela zde také udělala první rozhovor pro hudební část serveru tiscali.

V srpnu se kapele podařilo odehrát několik velmi zajímavých koncertů. První z nich byl jako již tradičně u Joea a ještě těsně před začátkem nahrávání odehrát letní koncert na Lesní Boudě. Na začátku druhého srpnového týdne začala kapela poctivě a pečlivě natáčet plnohodnotné CD jako již tradičně u Benasů. Během nahrávání jsme stačili odehrát koncert v Havlíčkově Brodě a také na Vizovickém Trnkobraní. V průběhu nahráváni se začala rýsovat další personální změna, ale na kvalitu nahrávání a pohodu v kapele to nemělo žádný vliv.

Celý začátek září se nesl v duch příprav křtu čerstvě dokončeného CD FANTAZIE. Kapela se i přes to ještě objevila na městských slavnostech v Moravském Šternberku a odehrála štaci u Joea. Křest proběhl již tradičně v pražském FUTURU a kmotři CD s názvem Fantazie byli o5 O5&Radeček, kteří si tentokráte zahráli pořádně jakožto naši předskokani. S radečkama se nám podařilo navázat užší spolupráci a tak nás na oplátku pozvali do Šumperka. Den po křtu si Voči ještě zahráli na Hudebním Veletrhu ve Veletržním paláci, kde se jim také podařilo udělat první interview pro hudební televizi Óčko. Ještě před odjezdem do Šumperka kapela odehrála další koncert v Joeovi. Šumperk se vyvedl naprosto na výbornou kapela odehrála bez problémů svůj poslední zářijový koncert a také se rozloučila s Bárou, která kapelu opustila.

V říjnu se poprvé Voči objevili s novou zpěvačkou Janou Jirkovskou v Exitu Na Chmelnici a odehrála tak první koncert s původně slibně se jevící posilou. V Exitu jsme hráli společně s Erion. Následovaly ještě dva koncerty jeden v Joeovi a druhý opět v club kino v Černošicích společně s Vosím Hnízdem "Bohumile, Bohumile ...... :))".

Listopad byl klidný měsíc a kapela odehrála celkem čtyři koncerty, první jako již tradičně u Joea a druhý koncert již s novým bubeníkem Honzou Procházkou v nově otevřeném sále v pražského Rock Cafe. Soukromou a organizátorsky spoře ošetřenou akci v Řepích, kterou bohužel navštívilo minimum posluchačů, kapela nezrušila jen důvodu, že akce byla předem dohodnutá a "to co se slíbí se už neruší". Listopad jsme zakončili v klubu XT3 soutěží kapel, která bude vyhodnocená až koncem března 2007 ????

Prosinec 2006 jsme zahájili s Morčaty na útěku v klubu Matrix na Žižkově a vánoce oslavili s Michalem Hudečkem a Chlapeckým Zbožím ve Futuru. Ve Futuru jsme se s poděkováním oficiálně rozloučili s naším kamarádem a bubeníkem Tomášem Němcem. Konec roku jsme společně oslavili s našimi známými a kamarády v milovaném klubu Limonádový Joe...

2007 .. Rok bouří

Jaro 2007 Rok 2007 byl zřejmě nejbouřlivějším rokem v historii kapely. Odehrálo se toho opravdu hodně, úspěchy střidaly neúspěchy....První koncerty proběhly až na přelomu ledna a února, Joe a ne zrovna vydařená expedice na soutěž do Stodolní, kde jsme poprvé pochopili, že soutěže kapel nejsou pouze o kapelách, ale častokrát jí mohou rozhodnout věci typu playback, "vulgární" mluva, drsná image a podobně, inu což, pop-rock není, díky svojí popularitě mezi normálními smrtelníky, ostatními styly zrovna zbožňován. :) Každopádně to byla první akce bez zpěvačky Jany, která s námi pak ještě párkrát vystoupila, ovšem již v této době bylo jasné, že slibně jevící se posila, zas tak slibná nebyla, a tak jsme ještě jednou započali s hledáním posily jiné. Souběžně se podařilo naše první CD Fantazie dostat poprvé do kamenných i internetových obchodů a do médií.

V dubnu 2007 jsme poprvé absolvovali větší vystoupení v pěti lidech a přesto bez zpěvačky, zato s další, původně slibně se jevící posilou, Tomášem Adamkovičem. Na spolupráci jsme se domluvili společném koncertě s jeho domovskou kapelou v Jindřichově Hradci a již na folkové soutěži kapel v Bílině jsme v trochu improvizované sestavě zřejmě docela zazářili, protože v poměrné početné konkurenci jsme zvítězili a co nás potěšilo nejvíc, že jsme k tomu nepotřebovali nasamplovanou polovinu kapely nebo makeup :) Paralelně se všemi akcemi rovněž pokračoval konkurz na novou zpěvačku, který v dubnu vyhrála Lucka Bakešová, mladá, velmi nadějná studentka Ježkovy konzervatoře :) Poprvé s námi vystoupila na čarodějnicích v Hrušovanech.

Květen a červen 2007byly zasvěceny jedné veliké události v životě kapely, natočení našeho prvního videoklipu. Točili jsme ho k singlu Půlnoc a lokace ani nemohla být jinde, než v okolí Sečské přehrady, byla to naše prvotina a tak je třeba jí brát :) Každopádně moc zajímavá zkušenost. V květnu jsme si, jako každoročně, zahráli na pražském maratonu a díky úspěchu v soutěži Babí léto v Bílině jsme měli příležitost dělat předskokany kapele Ready Kirken tamtéž :) 5. června jsme pak, společně s Radečky a hlavně jejich manažerem Radkem Auerem pokřtili klip v pražském Lucerna Music Baru. Tato akce byla nafilmována a ukázky najdete na serveru youtube! :) Druhá polovina června pak byla akcemi nabitá, z těch nejzajímavějších bychom uvedli pivní slavnosti v Broumově a první větší letní festival, Okolo Třeboně. V červnu jsme již byli rozhodnuti o termínu a nahrávání naší druhé desky, a tak souběžně pokračovaly přípravy na toto nahrávání.

Červenec 2007 byl měsícem "up & down", přípravy na nahrávání nového cd, první větší rozhlasová interview k cd Fantazie, parník rádia Hey, Benátská noc a pár dalších vydařených akcí a spolu s tím, jak to tak bývá i problémy s časem, organizací, zájmy......Viktor si aktivně přivydělává hraním s Vlastíkem Horváthem, tudíž jsme nuceni se bez něj obejít na některých akcích, což samozřejmě je pro kapelu velký problém. A koncem května pak následuje nástup do BENASU na nahrávání nového CD. Z časových důvodů se bohužel nepovedlo nazkoušet písničky ještě před samotným nahráváním a i spolupráce na přípravě samotné desky s Ríšou Procházkou, bratrem Honzy, kterého jsme požádali, coby zkušeného hudebního harcovníka, o pomoc při nahrávání, byla bohužel limitovaná jeho vytížeností. Ve studiu jsme definitivně rozhodli, že na nové CD nahrajeme 12 písniček, některé zbrusu nové, některé starší a některé "šuplíkové :)" Podle naší tradice jsme přihodili i jeden cover.

Srpen 2007....srpen byl vždy krizovým měsícem v kapele a nejinak tomu bylo i v tomto roce. Během nahrávání eskalovaly nejednotné představy o zvuku, stylu, nasazení, míře podílu na cd v postupnou dohodu o odchodu Viktora i Lucky. Producentský trojlístek Ríša, Honza a Míla společně se zbytkem kapely usoudili, že bude lepší dát písničkám raději mužský hlas, a proto se nakonec na desce objevil pouze jeden duet a Lucka pak nazpívala několik vokálů. Tommy se následně na cd objevil pouze jako sborista, protože jeho kytarové i pěvecké party bohužel nebyly použitelné. Z čehož v září vyplynul další odchod z kapely. Labutí písní pak pro kapelu byla vystoupení na RockTrey festu, druhému parníku rádia Hey a hlavně na festivalu Romantiky na Lichnici, jehož se manažerka Lucka ujala i organizačně. I přes nepřízeň počasí to byl jedinečný zážitek. Zajímavostí je, že když se podíváte pozorně na booklet cd Fantazie, tak na dvou fotkách toto místo najdete ;-)

Září 2007 .... o víkendech jsme jezdili na Seč dotáčet cd a začali plánovat, co dál s CD a co dál s celou kapelou. Přes to všechno jsme, ve variujícím složení, zvládli odehrát 7 koncertů, přičemž za zmínku stojí zejména poslední z nich, akce Pošli to dál v Šumperku, na pozvání našich kamarádů Radečků. V září je rovněž dokončena Sečská část nahrávání, je rozhodnuto o tom, že cd se dodělá v Praze v Honzově novém domácím studiu a následně se provede finální mastering v některém z "velkých" pražských studií. Koncem měsíce se zároveň rozbíhají další konkurzy, na post klávesáka, kytaristy a zpěvačky...

Říjen 2007....měsíc nových nadějí....dáváme si malou odmlku na pokračování prací na cd a zatím vybíráme nový singl. Zároveň do kapely v týdenním rozestupu přichází 2 velké posily. Kytarista Marek Dítě a klávesák Zdeněk Otcovský. Jedná se o protřelé harcovníky, kteří vědí, do jak divoké vody vstupují a pro kapelu jsou opravdovým přínosem, jak hudebním, tak pak i lidským. Zároveň se zacvičováním posil a písniček z nového cd stíháme ještě 2 poslední koncerty ve starém složení, které ovšem zřejmě nestojí za významnější zápis do análů :) Již od léta pak pokračuje úspěšné tažení klipu k písničce Půlnoc klipovou hitparádou Výtah na stanici Óčko a i jeho občasnou rotací mimo tento pořad :)

Listopad 2007...poslední dotek...na začátku měsíce se shodou okolností a volného termínu podařilo domluvit mix a mastering nového singlu v námi vysněném studiu Sono v Nouzově. Naše obavy o kvalitu pořízených nahrávek ze Seče se bohužel potvrzují a tak během 2 dní za dohledu předního českého producenta Pavla Karlíka se nakonec kromě samotného mixu ještě přetáčí kytary, činely a perkuse. Z výsledku jsme nadšeni a máme v ruce, poprvé, na naše možnosti, opravdu dobrou nahrávku. Začíná urychlená výroba singlů a jejich distribuce a příprava křestu. Zároveň s tímto absolvujeme první koncert v novém složení v dnes již neexistujícím klubu Bordó.

Prosinec 2007...křest nového singlu proběhl 11.12. v našem nejoblíbenějším klubu Futurum. Koncert byl zároveň rozlučkou pro Viktora, který s námi prožil téměř 2 roky a zároveň je prvním ostrým testem pro nové posily. Dopadl nadmíru dobře a i reakce na samotný pokřtěný singl nás příjemně překvapily. Závěr roku pak patří pokračování mixu a dohrávek naší připravované placky v Praze a společným Silvestrem na Lesní boudě.